Jih Moravy před koncem roku

   Když máte dovolenou a vstáváte v jednu ráno kvůli tomu, aby jste jel někam čtyřista kilometrů fotit ptáky, musíte být tak trochu "magor" :-)

 

   Budík mne nemilosrdně tahá z postele a za chvíli už se rozespalou kuchyní nese vůně kávy. U míchání přemýšlím, jestli se dá mluvit o velmi časné ranní kávě či o velmi pozdně noční a pomalu se soukám do teplého oblečení na cestu a naposledy kontroluji obsah "Mr Jana".

  Usedám do auta a ve dvě hodiny vyzvedávám svého přítele a společně vyrážíme směr Nové Mlýny... Cestou probíráme život ze všech stran, vzpomínáme na přátele a situace, které nám uvízly v paměti a ukrajujeme kilometry jako na běžícím pásu. Jen kolem Jihlavy nám to krájení jde díky sněhové nadílce na dálnici poněkud pomaleji, ale nám to nevadí, nejsme na závodech.

  

   Na hráz mezi  nádržemi vodního díla Nové Mlýny a malé parkovací místo se smutným pomníčkem, který zde připomíná naprosto zbytečnou smrt mladého člověka, přijíždíme něco kolem půl sedmé. Máme neskutečné štěstí na počasí a světlo. Pootevřeným oknem až k nám doléhají hlasy nocujících vodních ptáků na hladině druhého z jezer. V přibývajícím světle ze tmy vystupuje všem dobře známá věž mušovského kostelíka. Pohled, který mne neomrzel ani po té spoustě let, co sem jezdím. I proto se sem tak moc rád vracím a kouzlo tohoto místa už se mi podařilo ukázat i několika mým přátelům.

   Jak pribývá světla, ožívá život na hladině i v blízkém okolí. Probouzející se nebe protínají první velcí racci, na stromech rozeznáváme kormorány a slyšíme kavky, co ve velkých hejnech nocují ve stromořadí na břehu.

   To nejkrásnější přírodní divadlo začíná v okamžiku, kdy neviditelný velitel husího společenství zavelí k odletu na první ranní pastvu. Tisíce křídel rozvíří ranní mrazivý vzduch, kejhání probuzených hrdel připomíná start nadzvukového letadla a protože nás má fotografický Bůh rád, posílá tenhle ptačí mrak přes siluetu kostelíka. Nádhera! Zároveň slyším závěrku Karlova "nikona" i jeho překvapené volání, také je unešen tím, co právě sledujeme.

 

   Zima se docela vkrádá pod kůži a ani na hrázi není úplně bezpečno, neustále projíždějící auta v naší těsné blízkosti jsou až příliš velkým rizikem. Nad hlavou nám letí další hejno hus a já vzpomínám na Jardu Závoru, který tady dnes nemůže být s námi...

   Teplo auta přichází vhod alespoň na chvíli, než přejedeme do Věstonic a k další hrázi. S údivem zjišťujeme, že tu nejsme zdaleka sami. Je středa a tak se až do poloviny ledna budou ozývat v tyto dny a o víkendech rány z brokovnic po ve výšce nad nad hlavami letících husách...

   Karel se dal do fotolovu překrásně zbarvených samečků hoholů severních a já do fotolovu jeho ;-)

Hladinu obývá velké hejno lysek černých kachen různých druhů. Stěhujeme se na "strachotínské schody" a dáváme se asi do tříkilometrové procházky. Radost nám dělá nad námi přeletující berneška bělolící!

  Přejíždíme dál po naší "Morava tour" a krátkou návštěvou lomu v Klentnici se řadíme k těm asi 64 lidem, kteří ten den navštívili zimní zedníčkův revír :-) 

   Krále revíru jsme se však nedočkali a tak přejíždíme do Lednice na oběd, když se ještě před tím stavíme na krátkou zastávku na pozorovatelně v Sedleci a u zámečku v Hlohovci. Oběd v Onyxu byl tradičně vynikající, jen vepřové koleno s křenem a hořčicí jsem si nechal na jindy :-)). I tak jsem se do zámeckého parku kolíbal jako méďa. :-)

   Najít kalouse ušaté, ukryté a odpočívající v hustých větvích zámeckých tújí, byl docela oříšek, ale slavím úspěch a Karel se nemůže fotografování těchto úžasných sov nabažit. Celkem se mi daří postupně najít čtyři tyhle ouškaté krasavce, ale žádný z nich není na pořádnou fotku, jenže já mám radost i z téhle...

  

   Pohled oknem do zámeckého skleníku mi dává tušit, že se náš dnešní čas strávený v tomhle překrásným kousku naší republiky opět naplnil. Do mého ptačího deníku mi přibylo téměř padesát dnes pozorovaných druhů, v kufru auta krabice s výborným ledovým vínem, sklenice na med a v mysli mi určitě zůstane těch několik hodin strávených v okruhu přátel. V devět večer jsme opět doma. Byl to vážně moc prima den...

   A jaký byl ten váš? ;-)