Sobotní ráno za oknem nevěštilo zrovna pěkné počasí, ale chuť na focení venku byla silnější. Ve třičtvrtě na osm se s kamarádem Bohoušem domlouváme, že v osm vyrazíme. To jsem ale netušil, že mi odpovídá ještě rozespalej z postele a tak je pro něj příští čtvrt hodinka docela bojovkou.
S kratičkou přestávkou těsně před devátou dojíždíme na naše oblíbené místo. Je jím stará rozlehlá obora s množstvím starých stromových velikánů.