Sobotní ráno za oknem nevěštilo zrovna pěkné počasí, ale chuť na focení venku byla silnější. Ve třičtvrtě na osm se s kamarádem Bohoušem domlouváme, že v osm vyrazíme. To jsem ale netušil, že mi odpovídá ještě rozespalej z postele a tak je pro něj příští čtvrt hodinka docela bojovkou.
S kratičkou přestávkou těsně před devátou dojíždíme na naše oblíbené místo. Je jím stará rozlehlá obora s množstvím starých stromových velikánů.
Za branou stoupáme po cestě nahoru na první křižovatku a hned jak odbočíme doleva, zvedneme od paty pařezu čerstvě probuzeného divočáka. Než jsme se však nadáli, zachrochtal, prohrábl zadníma a byl jak ropáci, víte kde :-) ...
Cestou hledáme zajímavé motivy a snažíme si vrýt do paměti zajímavé ptačí dutiny, kterých je tady ve starých stromech habaděj. Nad korunami stromů se ozývají krkavci velcí, křivky obecné, které v tomto období hnízdí a samečci za hezkého počasí nádherně zpívají.
Vzpomínám si na jednu zimní vycházku s výborným fotografem Jirkou Bendou a to křivky zrovna hnízdily a na vrcholku jednoho smrku seděl sameček a zpíval svou píseň lásky samičce sedící na vajíčkách. Já pořád nevěděl, kdo to zpívá a nedal jsem pokoj, dokud jsme na to nepřišli. Ten zpěv mám od té doby pořád v paměti...
Najednou na levé straně jen kousek od nás něco kviklo. V tom okamžiku stojíme jako přikovaní a to už mezi stromy vidíme bachyni s klubíčkem pruhovaných markazínů. Vlevo to ještě mezi stromy "jistí" druhý z chlupatých dospěláků. Bachyně ještě několikrát zlostně frkla. Tady přestává legrace, šeptáme si navzájem, ale fotit zatím nezapomínáme :-) Stačíme udělat pár fotek a celá parta se včetně pyžamáčků dává do pohybu. Docela jsme si oddychli :-)
Při šoulačce zbývá čas i na vyzkoušení novinek a povídání. Neustále však sledujeme okolí, divočáci mohou být opravdu kdekoliv. Míjíme několik prázdných kališť, od kterých vedou jen kakaově hnědé cestičky se stopami po svých návštěvnících... Slyšíme sýkory parukářky a nad hlavou nám prolétne hejnko neposedných čížků lesních, kdesi z větvoví na nás píská jako uličník brhlík lesní :-)
V trávě to zašustilo a už se kolem nás valí supící koule a za okamžik z větví větrem poraženého stromu další dvě :-)
Nepříliš světla a časy na hranici smazání do nenávratna dělají z těhle fotek pouhé dokumenty ale zároveň vzpomínky na opravdu pěkné dopoledne v opravdu příjemné společnosti...
Žádné komentáře:
Okomentovat