Stráně pod Hazimburkem jsou z jedné strany porostlé starými meruňkami, ideální místo pro nenápadně zbarveného a velmi často pozornosti unikajícího opeřence krutihlava obecného.
Jako dárek dostáváme od kamaráda Richarda dvě hotové budky
pro krutihlavy a rozhodujeme se s Maruškou, kam je bude nejlépe pověsit. Volba padá na starý meruňkový sad na jižním svahu pod hradem.
Je neděle odpoledne a my přijíždíme pomalu k sadu.
Z nahrávek ptačích hlasů vybíráme krutihlava a již se jeho charakteristický hlas nese sluncem ozářenou krajinou kolem nás. Netrvá to ani dvě minuty a už slyšíme opravdového krutihlava! Jsou tady! Máme z toho pochopitelně velikou radost a už už se s dalekohledem rozhlížíme, kam asi jednu ze dvou budek pověsit.
Beru budku na rameno, Maruška foťák a pomalu se dáváme napříč sadem. Zkoušíme s přestávkami kruhlavy vyprovokovat nahrávkou a vždy reagují, v jednu chvíli dokonce i tři najednou!
Máme z ní radost, téměř dokonale splývá s kmenem meruňky! Nedaleko ní se neustále ozývá jeden z krutihlavů, tak třeba budeme mít štěstí a tenhle velmi zajímavý ptáček nový domov...
Usedám v tom jarním, pomalu se blížícím podvečeru pod jednu z meruněk, Maruška ještě dofocuje nějaké fotky k tomuhle článku a společně posloucháme ten úžasný ptačí koncert všude kolem. Ozývají se pěnice, mlynaříci, žluny zelené, letošní první kukačka (!) a zase krutihlav. Jako by za námi volal ,, dík, dík, dík,, 🙂...
Nemáš za co kamaráde a ať se ti tu pod hradem dobře bydlí.
Tak jako nám...
Žádné komentáře:
Okomentovat